|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Obyvatelé Hlučínska v československé zahraniční armádě na západě
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá dosud neprobádanou problematikou Hlučíňanů sloužících v československém zahraničním vojsku na západě. Na příkladu obyvatel Hlučínska rozkrývá okolnosti náboru vojáků Wehrmachtu do československé armády. Pokouší se vystihnout specifika hlučínských účastníků zahraničního odboje a nastínit, jaké pohnutky je mohly vést k rozhodnutí vstoupit do zahraniční armády, jakým způsobem se dotyční prezentovali vyslýchajícím důstojníkům a podobně různé úhly jejich hodnocení ze strany československých důstojníků. Práce si klade za cíl především poukázat na neznámou skutečnost jejich vojenského působení mimo Wehrmacht a objasnit celkový počet a zařazení Hlučíňanů k československým jednotkám. Zamýšlený cíl pomohla objasnit jak kvantitativní analýza založená na seznamu jednotlivých osob, tak řada kvalitativních analýz rozebírajících především odvodní a výslechové listy. Mimo to bylo přihlédnuto k fondům různých vojenských institucí a místní provenience Okresního národního výboru v Hlučíně.
|
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Plukovník Jaroslav Sommer, osud vojáka poznamenaný dvěma diktaturami
Sommer, Jakub ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Plk. Jaroslav Sommer, osud obyčejného vojáka poznamenaný dvěma diktaturami" se snaží prostřednictvím metody komparace sekundární literatury a vlastního archivního výzkumu, přiblížit život plukovníka Jaroslava Sommera. Autor na základě rodinných informací odhaluje životní příběh svého příbuzného Jaroslava Sommera, který bojoval ve druhé světové válce na Západě. Jeho skutky v československé armádě jsou natolik zajímavé, že si dozajista zasluhují pozornost a detailní historický výzkum. Práce se zaměřuje na životní milníky Jaroslava Sommera, jež jsou zasazeny do dobového kontextu. Autor pomocí získaných materiálů dochází k závěru, že klíčovým faktorem, jenž významným způsobem ovlivnil Sommerův život, je jeho odchod do zahraničního odboje. Zvláště jeho pobyt na Západě, jež byl záminkou pro jeho odchod z armády a následnou perzekuci ze strany komunistické totality, se může považovat za určující. Téma práce je nejen obohacující z perspektivy konkrétní rodinné historie, ale také nám umožňuje otevřít témata, týkající se dobového kontextu. Osud jednoho vojáka nám pomáhá přiblížit spletinou etapu československých, ale zároveň i mezinárodních dějin první poloviny dvacátého století.
|
|
|
Pplk. Josef Šimůnek:biografie příslušníka československých zahraničních jednotek
Víšek, Lukáš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osudy odbojáře a příslušníka československých zahraničních jednotek za 2. světové války, pplk. Josefa Šimůnka. Tak jako tisícovky jemu podobných, i on odešel za hranice a aktivně se zúčastnil bojů v Polsku, na francouzské frontě v roce 1940, ve Velké Británii prošel parašutistickým výcvikem a nakonec byl nasazen během obléhání přístavu Dunkerque. Na válečnou část života navazují jeho osudy během pohnuté doby po roce 1948, kdy ani jemu se nevyhnuly represe totalitního režimu. Prameny tu budou představovat fondy Vojenského ústředního archivu v Praze nebo Archiv bezpečnostních složek v Brně, dále poválečná historiografie, vzpomínky veteránů, příbuzných a další doplňkové prameny.
|
|
|
Obyvatelé Hlučínska v československé zahraniční armádě na západě
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá dosud neprobádanou problematikou Hlučíňanů sloužících v československém zahraničním vojsku na západě. Na příkladu obyvatel Hlučínska rozkrývá okolnosti náboru vojáků Wehrmachtu do československé armády. Pokouší se vystihnout specifika hlučínských účastníků zahraničního odboje a nastínit, jaké pohnutky je mohly vést k rozhodnutí vstoupit do zahraniční armády, jakým způsobem se dotyční prezentovali vyslýchajícím důstojníkům a podobně různé úhly jejich hodnocení ze strany československých důstojníků. Práce si klade za cíl především poukázat na neznámou skutečnost jejich vojenského působení mimo Wehrmacht a objasnit celkový počet a zařazení Hlučíňanů k československým jednotkám. Zamýšlený cíl pomohla objasnit jak kvantitativní analýza založená na seznamu jednotlivých osob, tak řada kvalitativních analýz rozebírajících především odvodní a výslechové listy. Mimo to bylo přihlédnuto k fondům různých vojenských institucí a místní provenience Okresního národního výboru v Hlučíně.
|
|
| |
|
|
Bojová cesta Bohumila Snížka. Z Protektorátu a zpět do ČSR (5. květen 1941 - 20. květen 1945)
HOLENKA, Zdeněk
Ve své diplomové práci se věnuji osobě a životu Bohumila Snížka, člověka, který se jako jeden z mnoha československých občanů nesmířil s okupací Československa vojsky nacistického Německa. Bohumil Snížek se rozhodl aktivně podílet na obnovení své vlasti, ale okolnosti ho donutily podniknout dlouhou cestu přes celou Evropu s cílem ve Velké Británii. Po dramatickém pobytu ve Švýcarsku u Dr. Kopeckého a věznění ve španělském koncentračním táboře Miranda de Ebro se přes Gibraltar po roce a půl skutečně dostal až na místo určení. Zde vstoupil do nově se rodícího československého zahraničního vojska. Sloužil u československé brigády, která se prakticky od svého založení připravovala na boj s nepřítelem, ale nebylo jí umožněno významnější měrou zasáhnout do boje za osvobození Evropy. Bohumil Snížek byl do Evropy převelen s Československou samostatnou obrněnou brigádou teprve koncem září 1944, kdy došlo k obléhání francouzského přístavu Dunkerque, který však českoslovenští vojáci považovali za bojiště druhé třídy. Největším vojenským úspěchem jednotky v boji se tak stal útok z 28. října 1944, naplánovaný k výročí založení ČSR. Bitvy se zúčastnil i poručík Bohumil Snížek, který byl za svou osobní statečnost oceněn Československým válečným křížem. Až do konce války se sice už Čechoslováci nijak významněji neprojevili, ale to je netrápilo tak, jako bezmocnost, s níž museli v květnu 1945 přihlížet dění v Praze. Spolu s ostatními přijel Bohumil Snížek do osvobozeného Československa v polovině května 1945. Jeho poválečný osud byl podobný jako většiny "Zápaďáků"; snad jen odchod z armády v roce 1947 do západního pohraničí ho uchránil od větších postihů. Režim ho odsoudil "jen" k upadnutí do zapomnění. Bohumil Snížek zemřel v Aši roku 1959 na následky zranění u Dunkerque.
|
host ::
RSS.